Aktuálně plánované akce

Všechny aktuálně plánované i již proběhlé akce nalezeznete v Kalendáři akcí.

Pozvánka

V sobotu 20. 5. od 16:00 se naši bubeníci z kapely No problem představí na 2. ročníku akce s názvem Dobrosmrťácký Fest. Jedná se o charitativní festival na podporu mobilního hospice sv. Jiří Cheb. Pokud byste i vy chtěli přispět na dobrou věc, rádi vás uvidíme v Jindřichovické rokli. Festival startuje již v pátek 19. 5. a po celou dobu trvání má pro všechny návštěvníky připravený bohatý program (viz letáček).

Čarodějnice v DS Sokolov

Certifikát - bazální stimulace

V březnu letošního roku jsme prošli procesem, na jehož konci nám byla prodloužena certifikace k používání metody bazální stimulace a to jak v denním stacionáři v Chodově, tak v Sokolově. V obou zařízeních je bazální stimulace hojně využívána a je nedílnou součástí každodenní péče o naše klienty.

Bazální stimulace je vědecký pedagogicko-ošetřovatelský koncept s více než třicetiletou historií, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání, pohyb a komunikaci. Cílem péče v konceptu Bazální stimulace je pochopit potřeby klienta, porozumět stylu jeho komunikace a na základě toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a další rozvoj jeho osobnosti.

Více informací o bazální stimulaci (včetně seznamu proškolených pracovišť) naleznete na webových stránkách - ZDE.

Den Země v Mateřídoušce

Světový den porozumění autismu

Světový den porozumění autismu je akce, která tradičně připadá na 2. dubna a jejímž hlavním cílem je přiblížit veřejnosti svět lidí s poruchou autistického spektra. Nebo spíše pokusit se porozumět světu, který se od toho našeho „normálního“ liší. Symbolem dne je modrá barva. Ta symbolizuje komunikaci a sebevyjádření. Právě s tím mají lidé trpící poruchami autistického spektra největší potíže. Tito lidé však mají právo na plnohodnotný život stejně, jako všichni ostatní. I Mateřídouška se připojí a uspořádá 3., resp. 5. dubna ve svých denních stacionářích program s tématikou porozumění autismu.

Co nás čeká...

Bylo, nebylo aneb jak jsme se měli v poslední době v Mateřídoušce?
(druhé pololetí 2022 až první čtvrtletí 2023)

Zdravíme vás přátelé, už značnou dobu jsme se prostřednictvím těchto webových stránek neozvali a nedali vědět, jak se u nás v Mateřídoušce vlastně máme a co nás v uplynulých měsících potkalo. Pojďme to tedy napravit a zaměřit se na opravdu to nejzajímavější.

Mezi nejvýznamnější realizované akce bezesporu patří oslava výročí 30 let od založení chodovského denního stacionáře. Začátek zařízení se datuje do roku 1990, nicméně kvůli nepříznivé epidemiologické situace byly oslavy opakovaně přesouvány. Po dvou letech, kdy nám do cesty kladl překážky „zákeřňák covid“, to tentokrát konečně vyšlo. A jak se celá akce zdařila? Bez přehánění na jedničku. Podrobnosti o akci si můžete přečíst například v našem časopisu Porozumění (odkaz ZDE). Máte-li radši „pohyblivé obrázky“, můžete se podívat na více než hodinový záznam (odkaz ZDE)

Mimo oslavu výročí klienti a vychovatelé z Mateřídoušky navštívili několik plesů (např. ples pro seniory z Mírový nebo tzv. šnekovský ples), zúčastnili se tradičního charitativní akce Srdce slabším na Stříbrné, uspořádali halloweenský rej masek či vánoční besídku pro rodiče a hosty (odkaz na besídky ZDE). Pochopitelně nadšení jsme byli z celého toho předvánočního a vánočního času, který je pokaždé plný velkého očekávání.

Oblíbenou aktivitou byly pravidelné besedy s panem hajným Lubošem z Nové Role, které se konaly nejen přímo v prostorách denního stacionáře a sociálně terapeutických dílen, ale i v novorolských lesích, kde jsme několikrát pomáhali vysazovat nové stromky. Jednou jsme se dokonce zúčastnili večerního pozorování jelenů na Kladské a poslouchali jejich troubení.

Obzvlášť velkým zážitkem, který zanechal spoustu dojmů, byl výlet historickou lokomotivou do Chomutova do muzea železniční dopravy, kde si klienti mohli v depozitáři prohlédnout mnoho desítek různých lokomotiv, vagonů a jiné techniky.

Součástí programu byla i prezentace našich výrobků ze sociálně terapeutických dílen na prodejní výstavě Šikovné ruce v Městské galerii v DDM Bludiště. A to hned dvakrát - jednou v listopadu 2022, kdy jsme nabízeli zejména vánoční výrobky, a podruhé v březnu, kdy je výstava spíše s velikonočně jarní tématikou.

Tím jsme tak letem světem projeli druhou polovinu roku 2022 a první čtvrtletí „dvacettrojky“. Fotografie ze všech uvedených akcí najdete v naší Fotogalerii.

Mateřídouška a Značka kvality v sociálních službách

Oba denní stacionáře Mateřídoušky uspěly na výbornou

V roce 2014 získal chodovský denní stacionář Značku kvality v sociálních službách. V roce 2017 značku kvality poprvé obhájil s hodnocením čtyř hvězd a na podzim minulého roku absolvoval obhájení druhé. Při druhé obhajobě získal chodovský denní stacionář nejvyšší možné ocenění a to hvězd pět. Sokolovský denní stacionář získal v rámci první certifikace také nejvyšší ocenění. Mateřídouška se tak může pochlubit unikátem v Karlovarském kraji, kdy má dvě pracoviště denních stacionářů s nejvyšší certifikací.

Cílem Značky kvality v sociálních službách je poskytnout novým uživatelům sociální služby či zájemcům o ni, ale také jejich rodinným příslušníkům, jednoznačnou informaci o tom, jakou kvalitu mohou od života v daném zařízení sociálních služeb očekávat. Jde o systém externí certifikace, který je založen na tzv. udělování hvězd. V praxi tak již při vstupu do zařízení uvidí jak jeho nový uživatel, tak případně i jeho rodina, zda jde např. o zařízení dvouhvězdičkové nebo pětihvězdičkové. Značka kvality v sociálních službách hodnotí všechny důležité aspekty poskytování sociální služby a to pouze z jednoho úhlu pohledu – z pohledu samotného uživatele této sociální služby.

Značka kvality v sociálních službách je součástí prestižního vládního Programu Česká kvalita garantujícího objektivitu a nezávislost svých značek. Česká kvalita je program podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb podporovaný vládou České republiky.

Velké poděkování patří všem zaměstnancům stacionářů, kteří jsou hlavními nositeli kvalitní péče i klientům a jejich rodinám za důvěru a dlouhodobou podporu.      

Výstava

Novoroční koncert

PF 2023

Výstava

Výročí založení denního stacionáře v Chodově

Pozvánky

A máme za sebou květen i červen 2022

Toto opět šíleně letí, máme za sebou už víc než šest měsíců roku 2022. Pojďme si společně opět v rychlosti zrekapitulovat, co nám přineslo uplynulé dvojměsíčí. Květen i červen byly měsíce doslova našlapané akcemi. Připomeňme si proto jen to nejzajímavější:

• I v květnu nás navštívil pan Vilda ze záchranné stanice Drosera, aby nám pověděl něco o své práci. Na pomoc si vzal svou asistentku, sovičku Johanku.
• Proběhla série tradičních květnových besídek věnovaných maminkám. Radovat se z pásma písniček mohly ovšem nejen naše maminky, ale například i pozvaní hosté.

• Pomalu ale jistě se začíná šuškat o tom, že Mateřídouška má výborné bubeníky, že nemají problém nacvičit kdeco a že si říkají No problem. Na svém plese se o tom v květnu mohli přesvědčit senioři z Mírové. Jo a pozor, exkluzivní informace, nově máme i svou vlastní písničku, resp. písničky.
• Máme rádi zvířata, zvířata... Přesvědčit se o tom mohl v květnu každý návštěvník plzeňské zoologické zahrady, který nás na našem výletě potkal.

• Se zvířátky souvisela i další květnová akce - vystoupení pana kouzelníka, který spolupracuje s ptáky, např. papoušky. Měli jsme tu čest už poněkolikáté a pokaždé to byla psina (nebo spíš ptákovina?).
• Jako další z našich výletních cílů jsme si vybrali nedaleký statek Bernard. A hádejte co? I tam byla zvířátka, která jsme mohli obdivovat! Hlavně tedy ta, která člověk běžně potká na statku (to je ale překvapení, viďte).
• Téma němých tváří jsme neopustili ani u dalších akcí. Přímo k nám do Mateřídoušky totiž přijel malý koník Casper, který nám předvedl celou řadu drezurních prvků. Byli jsme zcela unešení. Ne každý den totiž máme možnost vidět např. koňskou stojku.

• Poslední zábavnou akcí, která měla co do činění se zvířaty, byla exkurze do Nové Role za panem hajným Lubošem. Ten nám přímo v terénu u včelích úlů povídal o životě včel, o tom, jak se získává med a co vlastně všechno obnáší péče o tento vysoce užitečný hmyz. Jsme zase o něco moudřejší.
• Když už jsme u pana hajného Luboše, to je vůbec velice zajímavý a zábavný člověk, co toho o ví spoustu o přírodě. V posledním souhrnu jsme se s vámi podělili o to, že jsme mu pomáhali sázet stromky (spoustu stromků). Tak aby takto zasazené stromečky měly vůbec šanci vyrůst, je potřeba se o ně i dále starat - např. upravit jeho okolí sešlapáním trávy. A přesně to jsme dělali v červnu. Jsme zvědaví, jak se bude stromkům dařit za rok touto dobou.
• K začátku června neodmyslitelně patří den dětí a sportovní zápolení. Nejinak tomu bylo letos.
• Pohyb hraje stěžejní roli i v další akci, která se pravidelně koná v tuto dobu. Máme na mysli štafetový čtyřiadvacetihodinový běh, tzv. chodovskou Maxištafetu. I letos byl výtěžek z akce věnován našemu dennímu centru. Děkujeme!

• Do třetice všeho dobrého, co se pohybu týče. Rozhýbali jsme ztuhlé prsty a zasoutěžili si v bowlingu. Nejšťastnější z nás vyhrál. Vítězi ale vlastně byli úplně všichni, protože jsme se královsky bavili.
• Poněkud komornějším a spirituálnějším zážitkem byl Den kostelů, během kterého jsme společně se známým historikem, panem Bělohlávkem, navštívili kostel sv. Vavřince v Chodově. Pěkně zblízka jsme si prohlédli varhany a dozvěděli jsme se něco o historii městské dominanty.
• Naši zaměstnanci se díky panu Jůnovi a Kouřilovi z organizace Nautis vzdělávali v oblasti péče o klienty s poruchou autistického spektra.
• A nesmíme zapomenout ani na další důležitou součást našich aktivit - gastronomické zážitky. Udělali jsme si např. výlet na Bílou vodu v Chodově nebo na hrad Hartenberg a upekli tam výborné buřty.
• S koncem června se neodmyslitelně pojí konec školního roku, potažmo předávání vysvědčení/osvědčení. I letos naštěstí nikdo nepropadl, nebo nedostal vyloženě za uši, hurá!

Pokud si chcete prohlédnout fotografie ze zmíněných akcí, navštivte Fotogalerii.

Pozvánka

Březen i duben 2022 jsou fuč!

Rozloučili jsme se s březnem a dubnem. Pojďme jim oběma vzdát hold za jejich zásluhy v oblasti zábavy, kultury a celkově zajímavého obsahu. Co konkrétně si pro nás oba měsícové připravili? Akcemi, stejně jako jejich bratři leden a únor, vůbec nešetřili.

Začněme takovou naší mateřídouškovou klasikou. Pravidelně nás navštěvovali hafani pana Stránského, aby se s námi podělili o své chlupaté a hřejivé kožichy. Taktéž k nám docházela paní pedikérka – o nohy je třeba pečovat. Poctivě jsme trénovali práci se dřevem, když nás taji a kouzly řezbařiny provázel řezbář Dan. O naše mluvidla (ale i svaly, které používáme při konzumaci stravy) se opakovaně starala paní logopedka Mgr. Mazancová. Do sociálně terapeutických dílen několikrát zavítala prťata z chodovské mateřské školy, abychom si společně vyrobili něco pěkného. A mimo jiné v prostorách našich denních stacionářů, stejně jako sociálně terapeutických dílen probíhala maturita studentů střední pedagogické školy.

Už jsme to v našich přehledech zmiňovali několikrát, ale opakování je matka moudrosti. Velice rádi se učíme novým věcem a hltáme zajímavé informace. Proto jsou naprosto ideální besedy v knihovně, kterých se často účastníme. Poslechli jsme si například o pouštích a pralesech, o Pražském hradě nebo o slavných spisovatelích. Obzvlášť zajímavé bylo povídání pana Vildy ze záchranné stanice Drosera, který nám vyprávěl o své práci a navíc si přinesl i parádního pomocníka – sovičku Johanku. Lační po nových poznatcích jsou i naše tety a strejdové. A že si přišli na své! Učili se plést košíky či si rozšířili obzory v oblasti snoezelenu.

Určitě vás nepřekvapí, že jsme i v březnu a dubnu pravidelně navštěvovali místní kina, abychom ohodnotili kvalitu kinematografické produkce. Viděli jsme například film Láska po špičkách, Léto patří rebelům nebo Zbožňovaný. To ale z kulturních zážitků nebylo rozhodně vše. Ještě jsme kupříkladu byli v karlovarském divadle na představení Kdyby tisíc klarinetů nebo nás přímo ve stacionáři potěšili hudebním vystoupením Ján a Tomáš Mauerovi s pásmem lidových písní Na lidovou notečku. Podobně zábavné bylo i představení od herecké skupiny Loutky v nemocnici nebo Šapito Šou. Sami jsme pak předvedli své pěvecké umění seniorům z Chodova a Nové Role.

Tím ovšem zábava zdaleka nekončila. Rádi se převlékáme do všemožných kostýmů. Tak bylo skvělé, že jsme měli hned dvě možnosti si danou činnost užít – při masopustním karnevalu a čarodějnickém reji, který byl navíc vyšperkovaný soutěží o miss čarodějnice či nový dopravní prostředek. Obzvlášť velkým zážitkem byla návštěva poníka Caspera z Františkových Lázní, který přijel až k nám a ukázal nám své drezurní číslo.

V přehledu bychom rádi ještě zmínili několik výjimečných výletů a akcí. Dvakrát jsme kupříkladu byli sázet s panem hajným Lubošem stromky v Mezirolí. A že jsme byli úspěšní, za pár let díky nám na místě vyroste celý lesík. Zúčastnili jsme se sokolovské prodejní akce Jarmark radosti. Prodali jsme toho mnoho, skoro nic jsme nevezli zpět. Byli jsme svědky generální zkoušky Karlovarského symfonického orchestru. Slyšet všechny ty šikovné hudebníky a všemožné hudební nástroje…ještě teď máme husí kůži. Naše bubenická kapela No problém vystoupila na plese našich kamarádek Ještěřic. A jako už poněkolikáté v uplynulých letech jsme byli v Praze na Matějské pouti. Tam to nikdy nezklame. Zábava na každém kroku a letos tomu nebylo jinak.

Pokud si chcete prohlédnout fotografie ze zmíněných akcí, zabrouzdejte do naší Fotogalerie.

Leden a únor roku 2022 v Mateřídoušce

Tak jsme opět měnili kalendáře, tentokráte za ty s označením 2022. Mimochodem letos máme poprvé svoje vlastní, stolní, parádní. Ale dost chlubení. Pojďme se mrknout na to, co nám nachystaly první dva měsíce nového roku. Ve zkratce - bylo toho mnoho, takže přehledně v bodech:

• Leden jsme odstartovali naší již tradiční účastí na Tříkrálové sbírce. Prochodili jsme prakticky celý Sokolov a vybrali nemalý obnos peněz, který poputuje na dobročinné účely. Abychom navíc byli i řádně poučení, o tříkrálové tradici jsme si povídali a četli.
• Udělali jsme si naší vlastní silvestrovskou oslavu.
• Přijelo k nám mobilní planetárium.
• Navštívila nás cvičená sova a dozveděli jsme se něco o ochraně přírody.
• Naši zaměstnanci měli hnedle několik různých školení - o bezpečnosti práce nebo o snoezelenu
• Měli jsme nejedno kulturní vyžití - jednak celou řadu besed (např. o Karlu IV. či o horkovzdušných balónech), také za námi přijelo divadlo Letadlo s představením „V korunách stromů - zima“ a divadlo Loutky v nemocnici s pohádkou „O Smolíčkovi“. Jako bonus jsme několikrát vyrazili do kina (filmy Šťastný nový rok 2, Srdce na dlani a Jedině Tereza).
• Během hokejového olympijského turnaje jsme ze všech sil fandili naší reprezentaci.
• Zvláštním zážitkem byl poslech klasické hudby. To za námi totiž dorazily dvě paní z karlovarského symfonického orchestru a zahrály nám na harfu a violoncello. To vám byla paráda!

Pokud chcete vidět i vizuální dokumentaci všech zmíněných akcí, určitě navštivte naší Fotogalerii.

Pozvánka

Více informací o akci naleznete na Facebooku - ZDE.

Ohlédnutí za druhou polovinou roku 2021

Už docela dlouhou dobu jsme vás neinformovali o tom, jak jsme se proplétali nástrahami, událostmi a všemožnými zážitky roku 2021. Pojďme to nyní na jeho samém závěru napravit a ohlédnout se za těmi nejdůležitějšími a nejzajímavějšími body z letoška.

Naposledy jsme se s vámi loučili vzpomínkou na červnové akce. Léto a letní prázdniny jsme prožili celkem v poklidu - prostě takové piánko, pohoda a relax.

Hektičtější to začalo být v září, kdy jsme absolvovali hned několik besed v knihovně („Středovek" nebo "Faraoni"), zúčastnili se tradiční charitativní akce Srdce slabším (letos na téma „Tanec") nebo jsme v rámci události „Památky bez bariér" navštívili zámek Kynžvart. Nechybělo ani nějaké to školení pro naše zaměstnance (např. prohlubovací kurz alternativní komunikace). Zajímavé bylo i posezení s Pavlem Bráborcem v městské knihovně Chodov nad jeho nově vydanou knihou „Život s postižením aneb průvodce po cestách hledání“ (k dostání u všech dobrých knihkupců nebo přímo u autora knihy i s jeho vlastnoručním podpisem!).

Než jsme se stihli rozkoukat, už tu byl říjen. Opět za námi přiletělo divadlo Letadlo a sehrálo nám představení „V korunách stromů“. Byli jsme si zaplavat ve varské KV Aréně. Jak je naším dobrým zvykem, hodně jsme besedovali („Knihtisk“ nebo „Král Artuš“). A i tento měsíc se naši zaměstnanci zdokonalovali ve své profesi (školení „Logopedická prevence“ nebo supervize k péči o klienty s poruchou autistického spektra z centra Nautis Praha). Teta Nikol si jako takovou třešničku připravila povídání o aromaterapii pro rodiče.

Listopad bohužel nezačal úplně šťastně, protože kvůli zhoršující se epidemiologické situaci jsme museli opět odložit oslavu 30. výročí založení denního stacionáře v Chodově. Je to sice mrzuté, ale věříme, že na jaře příštího roku se konečně dočkáme a vše si vynahradíme. Jinak ale ani v jedenáctém měsíci roku 2021 nebyla o zábavu nouze. Několikrát nás navštívil pan hajný Luboš se svojí fenkou Annie („Ený“) a bohatou zásobou paroží, aby nám pověděl o zajímavostech a krásách života v lese a umění vábit jeleny. Byla to paráda, smáli jsme se od začátku do konce. Taky nás v listopadu čekala prodejní výstava výrobků z našich sociálně terapeutických dílen v DDM Bludiště v Chodově. A měla značný úspěch, protože se skoro všechno prodalo. Ještě že jsme docela výkonní a vyrábíme toho dost! Zapomenout nechceme ani na super zajímavou projekci v takovém docela velkém stanu na téma „Podmořský svět“ a „Cesta do vesmíru“.

Šup a najednou se rok přehoupl do svého posledního měsíce. Prosinec se nesl ve znamení víceméně tradičního programu - vánoční nákupy, mikulášská nadílka, zdobení stromečku a následné posezení u něj s předáváním dárků. Mimo obvyklých radostí předvánočního času nás čekala ještě návštěva kina (filmy „Gump“ a „Přání Ježíškovi“).

Pokud chcete vidět i vizuální dokumentaci všech zmíněných akcí, určitě navštivte naší Fotogalerii.

Pozvánka

Novinky z STD Chodov

1) Nově jsme do sociálně terapeutických dílen v Chodově přijali zaměstnankyni do zácvičné kuchyně. Naplno a hlavně každý den se tak bude moci rozjet kuchařský, pekařský, zkrátka poctivý kulinářský gastro trénink.

2) Zároveň jsme službu rozšířili o trvalý výcvik práce s keramikou.

Oslava 30. výročí denního stacionáře v Chodově se ruší

Z důvodu rychle se zhoršujícího epidemiologického stavu a zpřísňujících se hygienických nařízení bohužel musíme opět odložit oslavu 30. výročí založení chodovského denního stacionáře. Ta se měla uskutečnit ve čtvrtek 4. 11. v prostorách společenského sálu KASS v Chodově. Vzhledem k tomu, že oslava měla být skutečnou oslavou a akcí pro zhruba 300 lidí, nechceme a nemůžeme současnou nepříznivou situaci brát na lehkou váhu. Bezpečí a zdraví našich klientů, zaměstnanců i všech přátel a kamarádů Mateřídoušky je pro nás na prvním místě. Všem vám ale můžeme slíbit, že oslava nakonec doopravdy bude, hned jak to situace opět dovolí. O dalším možném termínu vás budeme včas informovat. Děkujeme za pochopení. Při dalším plánování nám držte, prosím, palce.

Pozvánky

Pozvánka

Dobrokoncert pro Moravu

Naše bubenická skupina No problem se spolu s dalšími vystupujícími v pátek 2. 7. v 19.00 hodin v Jindřichovicích zúčastní dobročinného koncertu na podporu lidí, kteří byli zasaženi nedávnou přírodní katastrofou na Moravě. Pokud máte čas a chuť podpořit dobrou věc, neváhejte a doražte. 

Mateřídouškové jaro

Jaro je fuč. I tak by se daly shrnout uplynulé tři měsíce. Pravda, byl by to takový velice líný souhrn. A jak známo, u nás v Mateřídoušce rozhodně lenoši nejsme. Tak si pojďme jarní období zrekapitulovat trochu obsáhleji.

Během jara jsme zažili nejedno divadelní představení. Např. nás navštívilo naše oblíbené divadlo Letadlo a zahrálo nám představení „Léto". Jindy za námi přišlo divadlo Loutky v nemocnici a sehrálo nám pohádku s překvapením. Z kultury to samozřejmě nebylo vše. Naše bubenická kapela No problem vystoupila na Noci kostelů v Sokolově. A rozhodně nesmíme zapomenout na čarodějnický rej, který se prohnal Mateřídouškou v dubnu. To vám byla bžunda! Super také bylo, že za námi pravidelně chodili naši psí kamarádi. Canisterapie je totiž ideální balzám na nervy.

Po takovém relaxu jsme byli tak akorát připravení na nějakou akci v přírodě. A bylo jich dokonce hned několik. Jednou jsme se např. vydali na Bílou vodu v Chodově a upekli si výborné buřtíky. Jindy jsme cestovali do Jáchymova do tzv. Údolí mlýnků. Co to je? Na malém horském potůčku u Jáchymova tu klape několik desítek vyrobených mlýnků všemožných tvarů a velikostí. A od letoška tam najdete i jeden pravý nefalšovaný mateřídouškový. Pokud to tam neznáte, vřele doporučujeme! Také jsme se byli podívat na exkurzi v ekocentru Chodováček či jsme vycestovali na výlet do Jindřichovic. V červnu proběhl tradiční sportovní den, který se jako vždy nesl v duchu velkého přátelského zápolení s bohatými odměnami. A jako taková třešnička na dortu byla výprava do plzeňské zoologické zahrady za zvířátky a dalšími zážitky.

Navíc jsme na jaře nezaháleli ani po stránce vzdělávání. Pravidelně jsme chodili do knihovny na besedy na různá témata - např. o mořeplavcích či o nejslavnějších detektivech světa. A o spoustu nových informací a poznatků se obohatili i naši zaměstnanci. Školili se např. na téma kreativní činnosti, standardy kvality sociálních služeb, práce s klientem nebo poruchy autistického spektra.

Jestli jste zvědaví, jak vše výše zmíněné vypadalo skrze objektiv fotoaparátu, vstupte do naší Fotogalerie.

Pozvánka

Rozloučili jsme se se zimou

Hurá, jaro už je tady! Konečně jsme se dočkali hřejivých jarních paprsků a pomalinku, polehounku se nám příroda začíná opět zelenat. Ideální příležitost si zavzpomínat, co všechno nám přichystaly poslední dva měsíce a definitivně se tak rozloučit se zimou.

Hned na začátek musíme říct, že jsme teda ani trochu nezaháleli, covid necovid. Na plné obrátky jsme makali v dílnách i ve stacionáři. Jednak, jak praví jedno pradávné králičí moudro, práce šlechtí. Druhak, blíží se Velikonoce a tématické krásné dekorace se samy nevyrobí. A že jsme jich letos připravili - zajíčky, věnce, kuřátka, dokonce i beránky „zdravotníky". Kromě práce ale taky samozřejmě byl čas na zaslouženou zábavu a odpočinek. Kupříkladu nás navštívilo divadlo Loutky v nemocnici a zahrálo nám představení „Pralidi" a „O kůzlátcích". Pak za námi také často chodili naši psí canisterapeutičtí kamarádi. Není skoro nic lepšího, než se hlavou zabořit do huňatého psího kožichu a odpočívat. Jak už je nějakou dobu zvykem, taktéž jsme trénovali hru na bubny s naším vrchním bubeníkem Standou. To velice dobře pomáhá jako prevence omrzlých rukou. Což bylo obzvlášť v únoru potřeba, protože chvílemi byl opravdu slušný mráz. Na druhou stranu bylo i dost sněhu a to jsme taky nemohli nechat bez povšimnutí. Užili jsme si nejednu bobovačku, koulovačku nebo jen tak pohodovou procházku zasněženou krajinou. To vám byl takový balzám na duši. Zkrátka a dobře, jak je vidět, únor i březen v Mateřídoušce byl opět fajn. Teď už se ale těšíme na jarní pohodu. O té však až v dalším souhrnu.

Pokud se chcete podívat na fotografie ze zmíněných událostí, neváhejte a navštivte naši Fotogalerii.

Světový den porozumění autismu

Veselé Velikonoce

Ponožkový den

Vstup do roku 2021

A máme za sebou leden a kus února roku 2021. Stejně jako většina světa i Mateřídouška a její činnost byla ovlivněná koronavirovou krizí. Jinak řečeno, možností, jak se zabavit a co podnikat, jsme měli k dispozici výrazně méně. To ovšem neznamená, že bychom nedělali vůbec nic a nebo že bychom se nudili. Tak to tedy ne!

Po Novém roce proběhlo pokračování šipkového turnaje, jehož první předvánoční díl sklidil ohromný úspěch. I tentokrát bylo o dobrou náladu a kvalitní sportovní výkony postaráno. Taktéž jsme pořádali pravidelné chvilky muzikoterapie a canisterapie, které nám pokaždé vlijí do žil notnou dávku pozitivní energie. A když jsme u té pozitivní energie, jako skvělý „dobíječ baterek" fungovaly i sněhové radovánky. A že se letos urodilo sněhu! Jak jen to šlo, vyrazili jsme ven a stavěli sněhuláky, koulovali se nebo bobovali/lopatovali/pekáčovali. Abychom se trochu zahřáli a zbavili naše prokřehlé ruce chladu, na to máme v našich řadách jednoho specialistu - bubeníka Standu. Ten nás vždycky dokáže strhnout k pořádně zapálenému bubnování! Nesmíme zapomenout ani na vystoupení divadla Loutky v nemocnici a jejich představení „O zvířátkách a loupežnících", to bylo taky dost príma. Zkrátka, korona nekorona, pro nudu není u nás v Mateřídoušce žádné místo.

Konec roku 2020

Vážení přátelé a kamarádi Mateřídoušky, měsíc se s měsícem sešel a letopočet se nám konečně přehoupnul na číslovku 2021. Kdybychom měli nějak stručně charakterizovat rok 2020, asi bychom museli sáhnout po slově „divný". I přes to, že jsme zažívali skutečně zvláštní situace a pocity (za všechny např. dočasné uzavření všech našich služeb z důvodu tzv. lockdownu), našlo se v každém měsíci něco, co stálo za zmínku. A nejinak tomu bylo i v prosinci 2020.

• Celý měsíc jsme se pilně účasnili tradičních terapií jako je muzikoterapie či canisterapie.
• V chodovských dílnách proběhl historicky první turnaj v šipkách. K vidění byly výkony bezmála světové úrovně. Zvítězila zábava a dobrá nálada. Prý svůj titul bude zase někdy obhajovat.
  
• Jak už to tak ve dvanáctém měsíci roku bývá, navštívila nás nebesky pekelná výprava vedená Mikulášem. K čertovu zklamání jsme zase byli až na nějaké zanedbatelné maličkosti všichni hodní, takže si nás opět nemohl odnést do pekla.
• Jako každý rok jsme se velice těšili na Vánoce a vše, co k nim patří - např. cukroví a jeho pečení. Také jsme pilně v průběhu roku chystali všemožné vánoční výrobky - různé svíčky, ozdoby, věnce a dokonce i adventní kalendář. Také jsme vyrazili do města na nákup vánoční dárků
• Naše rodina v sokolovském stacionáři se rozšířila o jednoho poměrně nečekaného člena.
• Ježíšek na nás nezapomněl a navštívil nás jak v Chodově, tak v Sokolově.

Poděkování

Děkujeme klubu Rotary Karlovy Vary za krásný vánoční sponzorský dar!

Krásné prožití vánočních svátků

Říjnově listopadové aktuality

Vítejte u dalšího podzimního souhrnu toho, co se u nás v Mateřídoušce v poslední době událo. Kdybychom to měli shrnout jedním slovem, museli bychom sáhnout po výrazu „korona". Však to sami dobře znáte. Covid-19 řádí po celé republice. V duchu těchto okolností jsme pochopitelně byli nucení omezit naše aktivity, minimálně směrem ven z Mateřídoušky. Koneckonců stejně teď nejde nikam chodit, protože je všechno zavřené. To ale neznamená, že by se během října a první poloviny listopadu vůbec nic nestalo. To tedy ne, přátelé. V říjnu proběhlo několik nestandardních, neřkuli výjimečných až svátečních událostí. Telegraficky:

• Death metalisti z Chodova i dalších koutů naší republiky opět ukázali, že to, že vyznávají pro leckoho tvrdší styl hudby, z nich nedělá nějaké necity. Přestože se kvůli vládním opatřením hned dvakrát (nejprve v březnu, později v září) musel rušit jejich plánovaný benefiční koncert pro Mateřídoušku v pivnici Skleník, organizátoři akce v čele s panem Beranem a paní Červenkovou i tak vybrali od původně plánovaných účastníků štědrý příspěvek přesahující 31 tisíc Kč, který věnovali našemu dennímu centru. Velice děkujeme, jste frajeři a frajerky!
• Uzavřeli jsme a vyhodnotili naši letní korespondenční soutěž o nejaktivnějšího posílače dovolenkových pohledů (ZDE).
• Vyhlásili jsme soutěž o sběrače kaštanů a žaludů. Cílem bylo nasbírat co nejvíce těchto lesních plodů, abychom je posléze předali lesákovi panu Lubošovi a ten je obratem předal lesní zvěři. Soutěž v této době již skončila. V klání sběračů nešlo pouze o celkové největší nasbírané množství (měřené na kilogramy), ale i nejpohlednější či největší kaštan. Detaily včetně vítězů soutěže najdete ZDE.
• Vyšlo další číslo časopisu Porozumění. K přečtení ZDE.
• Ve čtvrtek 5. listopadu to bylo přesně 30 let, co jsme poprvé otevřeli brány našeho chodovského stacionáře. Původně jsme toto téměř neuvěřitelné jubileum chtěli oslavit ve velkém stylu v prostorách chodovského KASSu, nicméně epidemiologická situace nám to aktuálně nedovolí. Všichni se tak můžeme těšit na příští rok, kdy už určitě bude lépe a kdy si to více než bohatě vynahradíme! Více o jubileu najdete např. ZDE.

To by bylo ve stručnosti vše, co jsme měli na srdci. Zůstaňte zdrávi a brzy opět na počtenou.

První podzimní měsíc anebo září 2020 v Mateřídoušce

Tak vás po delší odmlce opět zdravíme, přátelé a kamarádi Mateřídoušky. Rok 2020 tryskem pádí a než jsme se nadáli, přehoupl se do své závěrečně čtvrtiny. Pojďme se spolu nyní tak nějak v obvyklém duchu poohlédnout, co všechno zajímavého se nám událo přes letní prázdniny a na co navázalo září.

Červenec a srpen se nesly, jak už to tak koneckonců bývá, ve znamení příjemných letních teplot. Pravda, oproti roku 2019 byl letošek přeci jenom o trochu chladnější a také deštivější. Ale co si budeme povídat, už to kvůli velkému suchu bylo potřeba. Nicméně když se rtuť v teploměru vyšplhala k tropickým teplotám, neváhali jsme ani minutu, vytáhli jsme bazény a užívali si léto plnými doušky. Pochopitelně jsme oba letní měsíce nestrávili pouze relaxem ve vodě. Ze zajímavých akcí, které určitě stojí na tomto místě zmínit, bychom vypíchli letní příměstský tábor v Sokolově pořádaný městskou knihovnou Sokolov a společností FyzioArt. Zúčastnila se ho vychovatelka Terka a skupinka našich pěti nejdobrodružnějších klientů, kteří si v průběhu týdne společně se sokolovskými dětmi užili spoustu zábavy hraním různých her a soutěží. Léto, neléto, prázdniny, neprázdniny, letos byla Mateřídouška otevřená po celou dobu a probíhaly v ní všechny naše tradiční terapie - canisterapie, logopedie či muzikoterapie. Nechceme a nesmíme zapomenout ani na hudbení novinku v podání sokolovských dílen a chodovského stacionáře - na bubenickou skupinu No Problem! Jedná se o uskupení, které vzniklo během přelomu zimy a jara letošního roku pod vedením našeho bubeníka Standy. Kdybychom No Problem měli nějak jednoduše popsat, asi bychom řekli, že prostě nemá žádný problém nacvičit jakoukoliv bubenickou pecku a svojí energií a zápalem absolutně strhává všechny posluchače!

Naši bubeníci z No Problem celé léto pilně trénovali na své první veřejné vystoupení, které je čekalo v září, a sice slavnostní otevření nové budovy městské knihovny v Sokolově. To se dle očekávání vydařilo na výbornou. A nejinak tomu bylo i při jejich vystoupení na jiné akci, na charitativním festivalu Srdce slabším, který posledních mnoho let zaštiťuje nadační fond Ještěřice. Kromě senzačního vystoupení našich bubeníků si všichni, kdo dorazili sobotní zářijové odpoledne na Stříbrnou, užili program plný her, výborné občerstvení včetně cukrové vaty či získali možnost odnést si některou z mnoha „sprejovaných kérek". Obřím překvapením pak byla nečekaná návštěva tzv. Sigi teamu, charitativního fotbalového týmu vedeného bývalým výborným ligovým střelcem Horstem Sieglem, jehož součástí jsou např. i Sagvan Tofi či moderátor TV Nova Petr Suchoň. Pánové ze Sigi teamu na pódiu vydražili dva týmové dresy, Sagvan Tofi zazpíval svůj šlágr „Dávej, ber" a poté, co se se všemi vyfotili, opět odjeli. Ještěřice nám na konci povedného dne předaly výtěžek z celé akce. Letos se i díky Sigi teamu vybralo v náš prospěch úžasných 32 982 Kč. Mockrát děkujeme!

Na Stříbrné je krásně nejen kvůli Ještěřicím a jejich akci, nýbrž také proto, že je tam klídek a pěkná příroda. Prostě ideální podmínky pro ozdravný pobyt, který jsme si tam letos uspořádali v penzionu Marty. Od pondělí do pátku jsme plnými doušky hltali čerstvý vzduch a vitamín D ze slunečních paprsků. Byla to paráda. V září jsme ještě například v Nové Roli pomáhali panu myslivci Lubošovi sázet stromy v nově založené aleji. Alej ponese jméno Mateřídouška, tak je jedině fér, že jsme také přiložili ruku k dílu. Zapomenout nesmíme ani na benefiční nohejbalový turnaj trojic „O pohár města Chodova", jehož výtěžek se pánové nohejbalisti rozhodli věnovat Mateřídoušce. Za to jim patří velký dík! A poděkovat bychom chtěli i tzv. Maeurovcům. Duu, které nám přímo ve stacionáři v Chodově předvedlo dechberoucí pěvecké vystoupení doprovázené akordeonem. Pánové nám zazpívali a zahráli lidové moravské písně.

Jak vám musí být celkem jasné, přes léto a v září jsme si prostě užívali zážitky všeho druhu. Pokud byste si chtěli udělat lepší představu o tom, jak to všechno vypadalo na živo, mrkněte do naší Fotogalerie.

Pozvánka

Červen, hurá ven!

Po měsíci vás opět všechny zdravíme. Naštěstí, jak jsme posledně doufali, se nic výjimečného v negativním slova smyslu nestalo a my vám tak po delší době můžeme přinést klasický měsíční přehled událostí.

Pomalu ale jistě se vracíme k zažitému režimu. V červnu jsme tak mohli absolvovat celou nálož oblíbených terapií - muzikoterapii, hipoterapii, zooterapii či canisterapii. Navíc nás navštívily i panenky-miminka, které jsme si mohli pořádně pochovat. Velice uklidňující záležitost. A relativní novinkou je tzv. bubnová terapie, kterou nás provází bubeník pan Standa.

Mimo těchto pravidelných aktivit jsme se zúčastnili i několika méně tradičních událostí. U příležitosti Dne dětí jsme si vyšlápli na Bílou vodu, abychom zde porovnali síly při mnoha různých soutěžích. Doplnění sil zajistilo následné opekání špekáčků. Ve stacionáři nás navštívily loutky a odehrály nám parádní divadelní představení. Na atletickém stadionu školního atletického klubu v Chodově se doslova rozeběhl (a taktéž úspěšně doběhl) již 20. ročník chodovské Maxištafety. Výtěžek z této akce byl i letos věnován našemu dennímu centru. Díky společnému úsilí mnoha statečných běžců, kteří se zapojili i navzdory děšti, se nakonec podařilo pro Mateřídoušku vybrat krásných 8 485 Kč. Velice všem děkujeme!

Duše každého správného dobrodruha ze sokolovských dílen si přišla na své, když jsme se vypravili na ranč do Krajkové. Nejenže jsme se svezli na koních, ale navíc jsme se vypravili po stezce krásnou krajinou v honbě za pokladem. Určitě nebudete překvapení, když vám řekneme, že se nám zvládl schovávat jen velice krátkou chvíli, než jsme ho úspěšně dopadli. Po nalezení pokladu jsme si ještě opekli buřty a společně se ocenili za snahu projevenou v průběhu celého školního roku. Fajnové zakončení.

A abychom nezapomněli, nechybělo ani obvyklé rozloučení se se školním rokem v chodovské restauraci Harmonie. To bylo sice o něco méně dobrodružné, zato však významně více orientované na kvalitní gastronomii. A to, milí přátelé, je taktéž velice fajn!

Užívejte prázdniny, doplňujte síly, sbírejte zážtiky, zůstaňte zdrávi. Za pár týdnů se zde zase setkáme.

Jak to byl s Mateřídouškou v květnu?

Při posledním souhrnu událostí jsme se s vámi všemi loučili přáním, aby bylo co možná nejdříve lépe. Museli jsme si na to počkat do posledního týdne v květnu, ale nakonec jsme se dočkali. Konečně jsme se mohli všichni sejít v prostorách Mateřídoušky, sdělit si zážitky z uplynulého období a víceméně se vrátit ke klasickému mateřídouškovskému programu! Sice je potřeba dodržovat přísnější hygienická opatření, ale na to už jsme si všichni docela zvykli. Příští měsíc, pokud se opět nic výjimečného nestane (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo), se tak budeme moci sejít nad tradičním celoměsíčním povídáním o životě u nás v denním centru. Tak zatím!

Dění v Mateřídoušce v březnu a dubnu

Zdravíme vás, přátelé, již delší dobu jsme se neozvali a nenapsali, co se u nás v Mateřídoušce vlastně odehrává. Čím trávíme poslední dny a týdny? Ještě než na nás na všechny dopadla koronavirová krize, stihli jsme sice jedinou, zato však skvělou a tradičně nezapomenutelnou akci - náš oblíbený ples Harmonie v karlovarském Grandhotelu Pupp. Ten, jako tomu bylo i v mnoha předcházejících ročnících, opět moderoval pan Petr Rychlý. Nechyběla spousta tance, zábavný doprovodný program či tombola s mnoha zajímavými cenami.

Situace se dramaticky změnila v polovině března, kdy v rámci boje proti šíření koronaviru vláda ČR vydala nařízení, dle kterého jsme museli omezit provoz. Poprvé v historii našeho denního centra se tak stalo, že všechny služby zely prázdnotou. Tedy alespoň co se přítomnosti klientů denního centra týče. Všichni naši zaměstnanci se rázem změnili z vychovatelek, vychovatelů, pracovnic či pracovníků v sociálních službách na šičky a šiče roušek. Od poloviny března do dnešních dní jsme vyprodukovali přes čtyři tisíce roušek, které putovaly mj. na radnici města Chodov, chodovským hasičům a technickým službám, chodovským a novorolským seniorům, do nemocnice Ostrov, Karlovy Vary a do fakultní nemocnice Plzeň, řidičům kamionů či řidičům autobusů společnosti Ligneta. Rouškami jsme pochopitelně zásobili i naše klienty a jejich rodiny. Kromě šicích aktivit jsme ale nezapomněli ani na velikonoční přípravy. Upekli jsme nemalé množství beránků, které udělali radost mnoha spokojeným majitelům. Protože je obzvláště důležité dodržovat základní hygienická opatření, nechyběly beránkům roušky! A zapomenout nesmíme ani na to, že jsme pomáhali a stále pomáháme klientům, kteří bydlí v chráněných bytem společnosti Dolmen.

Všichni společně zažíváme nelehké období, které, doufejme, v dohledné době skončí a my se tak budeme moci vrátit alespoň do určité míry k životu, jak ho známe z doby před koronavirem. Myslíme na všechny naše klienty i jejich rodiny a velice se těšíme, až se opět potkáme v Mateřídoušce. Přátelé, kamarádi, nashledanou v lepších časech!

Poděkování za sponzorský dar

Z celého srdce děkujeme Rotary klubu Karlovy Vary za úžasné šicí stroje pro STD Sokolov a Chodov. Rotary klub nás vždy podpoří v pravou chvíli. Vážíme si toho.

Přání

Světový den porozumění autismu

Mateřídouška pomáhá

Všichni v současnosti zažíváme velice nelehké období. O to důležitější je vzájemně si pomáhat. V našem denním centru se proto skupinka dobrovolníků rozhodla, že od příštího týdne vypomůže v ostatních sociálních službách jako je např. chráněné bydlení či pobytová zařízení, aby tamním klientům alespoň částečně zpříjemnila život.

Pozvánka

Co se dělo v Mateřídoušce v únoru?

Rok 2020 kvapem pádí. Tentokrát za sebou nechal měsíc číslo dvě, tedy únor. Pokud se ptáte, čím jsme se v uplynulých devětadvaceti dnech bavili, už nemusíte. My vám to totiž velice rádi povíme.

Skoro by se chtělo napsat, že únor byl měsícem terapií. Proč? Stačí letmý pohled do harmonogramu a okamžitě vás to musí takříkajíc trknout. Jednak jsme absolvovali činnosti nám již notoricky známé jako jsou canisterapie (ta se nikdy neomrzí), logopedie (vždy je na čem pracovat, viďte) a muzikoterapie (kdo by neměl rád hudbu). Nově jsme do našeho terapeutického repertoáru zařadili tzv. terapii „chování panenek - miminek". Název je více než výmluvný. Navštívila nás paní Pokorná a přinesla s sebou několik panenek, které byly k nerozenání od skutečných mininek. Však sami posuďte podle fotografií. Jako živá, co? A to nebylo všechno. Na své si přišly i maminky, na které si udělala chvilku teta Niki a udělala jim takovu menší exkurzi do voňavého světa aromaterapie.

Terapie jsou sice fajn, ale je potřeba zařadit i čistokrevnou zábavu, abychom měli vyvážený mix aktivit. Tu v únoru obstaralo několik návštěv biografu a divadla. Viděli jsme např. film „Poslední aristokratka", „Případ mrtvého nebožtíka" či divadelní představení „O princezně, Luciášovi a makových buchtách". Mimo to jsme uspořádali i masopustní karneval, který k únoru neodmyslitelně patří. Všichni jsme si toho dne do Mateřídoušky přinešli roztodivné masky a zapojili se do karnevalového reje. Bylo to super! No a nejde se zmiňovat o únorové zábavě a ignorovat další novinku - bubenické lekce s profesionálním bubeníkem panem Standou. Chytlo nás to natolik, že se dokonce chystáme i na vystoupení na charitativním koncertě v Kraslicích, který se uskuteční 13. 3. v klubu Šnek. Všichni jste srdečně zváni, to jasná věc.

Zajímají-li vás i vizuální detaily všech zmíněných akcí, bez váhání upalujte do naší Fotogalerie a omrkněte všechny fotky.

Pozvánka

V sobotu 14. 3. se koná již 10. ročník Benefice pro Mateřídoušku. Všichni jste na tuto metalovou pecku srdečně zváni! Více o akci ZDE.

Leden 2020 u nás v Mateřídoušce

Je to tu, začal nám rok 2020 a my z něj už dokonce odkrojili první dílek. Bez dalšího zdržování si nyní na následujících pár řádcích pojďme zrekapitulovat, co jsme v lednu zažili.

Tak především jsme, jak je naším zvykem, nijak nelenili a pustili se s vervou do všemožných aktivit. Několikrát nás například navštívil pan Lev Havlíček, abychom se s ním ponořili do krás a tajů muzikoterapie. Příjemně naladění hudbou se nám pak mnohem lépe zdolávaly nástrahy, jaké nám do cesty kladla mluva a správná výslovnost. Na mysli pochopitelně máme logopedické lekce s paní magistrou Uhlíkovou. Prý jsme všichni velice šikovní a děláme pokroky. To bude určitě i tou hudbou. A aby to i našim rodičům nebylo líto, že máme tolik rozmanitých činností, připravili si naše tety něco i pro ně - nahlédnutí pod pokličku terapie zvané arteterapie.

Je jasně vidět, že se nebojíme poznávat neznámé a učit se novým věcem. Dobrým příkladem jsou pravidelné besedy, na které chodíme do městské knihovny. Tento měsíc jsme si spolu s paní knihovnicí povídali o umění a šli „Po stopách bájných hrdinů"...tedy jen obrazně. Ale i tak to bylo dobrodrůžo!

Určitě už jste dobře pochopili za tu dobu, co se rozepisujeme o našich akcích, že máme velice rádi jakoukoliv kulturu. V lednu jsme jich proto absolvovali hned několik - jednak nás svojí návštěvou poctily „Loutky v nemocnici", viděli jsme divadelní představení „Pohádky ze zámku" a v neposlední řadě jsme vyrazili do kina na film „Špindl 2". Jednoznačně nejlepší ale bylo, když se za námi přišel podívat pan kouzelník se svými živými zvířecími kamarády. To prostě nemělo chybu! Pokud nám nevěříte, podívejte se na fotky, které najdete v naší Fotogalerii.

Tak zase za měsíc...

Matěřídouškový závěr roku 2019

Rok 2019 se s námi rozloučil a začal ten s kulatým pořadovým číslem 2020. Doufáme, že jste do něj vstoupili správnou nohou. Než se ale naplno vrhneme do nových zážitků a dobrodružství, pojďme si spolu připomenout, co nám přinesl poslední měsíc roku 2019.

Inu, takříkajíc ode všeho něco. Vzdělávali jsme se. To když jsme vyrazili do Tábora na konferenci alternativní a augmentativní komunikace. Jednalo se bezesporu o velice přínosnou akci, ze které jsme si odvezli mnoho zajímavých poznatků.

Nechybělo ani trochu sportovního zápolení. Síly jsme si vzájemně poměřili na bowlingové dráze ve Vintířově. Přestože jsme se pochopitelně snažili, abychom byli těmi nejlepšími v rámci našeho vnitromateřídouškovského klání, zcela jednoznačně zvítězila dobrá nálada a kamarádství.

A pak jsme taky tvořili a výsledky naší práce ukazovali světu. Svůj stánek jsme měli na adventních trzích v Sokolově či Chebu. Jak jsme šikovní, jste si mohli taktéž prohlédnout na chodovském náměstí, kde jsme nazdobili vánoční stromeček. Taktéž jsme zpívali, tančili, recitovali...zkrátka předváděli všechny naše umělecké dovednosti. A že příležitostí bylo nemálo. Kupříkladu jsme vystupovali při rozsvěcení vánočního stromečku na 8. ZŠ v Sokolově. Nebo jsme si připravili pásmo vánočních besídek pro rodiče, děti z MŠ a hosty.

K prosinci, jak známo, neodmyslitelně patří Vánoce a k nim shánění dárků. Samozřejmě jsme nechtěli nechat nic na poslední chvíli, a tak jsme se na začátku měsíce vydali nakupovat do nákupních center v Karlových Varech. Když se pak prosinec přehoupl do své druhé poloviny, čekaly nás vánoční oslavy u stromečku, které jsme si náramně užili. Poté jsme se rozloučili se všemi kamarády, popřáli si spoustu dobrého do nového roku a těšili se na Štědrý den, který byl již za dveřmi.

Jako vždy si můžete prohlédnout fotografie ze zmíněných akcí v naší Fotogalerii.

Přání do nového roku

Zazvonil zvonec a listopadu je konec

Máme za sebou předposlední měsíc roku 2019, který, jak už to bývá zvykem u nás v Mateřídoušce, přinesl spoustu zajímavého. Rádi se teď s vámi na pár řádcích o naše zážitky podělíme.

Na začátku listopadu jsme si udělali radost výletem, a to ne jen tak ledajakým. Jeli jsme totiž vlakem na Hřebeny, kde jsme kromě krásné procházky v přírodě trávili čas i krmením zvířátek a hlavně opékáním výborných buřtů.

Sychravé podzimní počasí ale jinak pochopitelně není kdovíjak ideální pro venkovní aktivity. Proto jsme se snažili program zaplnit činnostmi odehrávajícími se takříkajíc pod střechou. Navštívili jsme kupříkladu kino a zhlédli filmy „Poslední aristokratka", „Román pro pokročilé" či „Přes prsty". Také jsme viděli divadelní představení „O čisté planetě“ nebo „Velká pošťácká pohádka". A aby té kultury nebylo málo, zúčastnili jsme se i vzdělávacího pořadu „Svět kolem nás - Írán".

Kromě zábavy jsme ale měli i „reprezentační povinnosti". Žáky ZŠ Sokolov, kteří k nám přišli na návštěvu, jsme provedli naším sokolovským stacionářem a sociálně terapeutickými dílnami a seznámili je s tím, jak to u nás chodí - co všechno vyrábíme a jak vyplňujeme náš čas v Mateřídoušce. To ale nebylo všechno, co se týče zmíněních „povinností". V chodovské galerii, která se nachází v DDM Bludiště, jsme ještě prezentovali plody naší práce na výstavě Šikovné ruce. Výstavu jsme zahájili stejně jako v minulých letech vernisáží, která měla podobně úchvatnou atmosféru. Každý z hostů, a že jich bylo požehnaně, si jednak mohl poslechnout naše hudbení vystoupení, ale hlavně si mohl prohlédnout a v případě zájmu i zakoupit některý z našich výrobků. Každému, kdo tak učinil, velice děkujeme!

Z listopadových aktivit určitě stojí za zmínku i příprava Kozího parku v Děpoltovicích. Ta se odehrávala na statku Pegas, se kterým dlouhodobě spolupracujeme a Mateřídouška byla partnerem tohoto projektu. Klienti sociálně terapeutických dílen park vyzdobili malbami, aby se kozám i dětem v parku líbilo.

Pokud s námi chcete alespoň zprostředkovaně prožít události, o kterých jsme zde psali, navštivte prosím naši Fotogalerii.

Říjnová Mateřídouška

Máme za sebou desátý měsíc roku 2019, který, jak už to bývá zvykem u nás v Mateřídoušce, přinesl spoustu zajímavého. Rádi se teď s vámi na pár řádcích o naše zážitky podělíme.

Na začátku měsíce se tety vychovatelky z našich stacionářů zúčastnily školení muzikoterapie a arteterapie. To abychom to měli při našich mateřídouškovských činnostech ještě pestřejší a zábavnější. A protože se nechceme nijak stranit světu, ale právě naopak rádi každému zájemci ukážeme, jak život v našem denním centru vypadá, zapojili jsme se do Dne otevřených dveří v rámci celorepublikového Týdne pro sociální služby. A Mateřídoušku v říjnu navštívili i senioři z Chodova a Nové Role, kterým jsme předvedli, jak písničkou vítáme podzim.

Kdo nás už nějakou dobu sleduje či čas od času čte naše každoměsíční povídání, ten dobře ví, že nejen rádi otevíráme naše dveře celému světu, ale s nemenším nadšením naopak do světa vyrážíme. V říjnu jsme se jeden den vypravili např. do zooparku v nedalekém Chomutově, abychom omrkli, jak se jednotliví zvířecí obyvatelé chystají na blížící se zimu. Jindy jsme zašli do knihovny, abychom se zde při besedě dozvěděli něco o „Rytířích a krásných dámách", „Příbězích ukrytých v notách" či si zkrátka zblízka prohlédli, jak to vůbec v knihovně funguje.

Abychom si odpočinuli a zrelaxovali se po všech těchto kulturních zážitcích, vyjeli jsme tak jako každý rok do aquaparku v německém Weiden. Protože nás v Mateřídoušce už je opravdu pořádná parta, museli jsme cestovat dokonce dvěma plnými autobusy! A když už se zmiňujeme o zážitcích...s koncem října je zejména ve Spojených státech spojen Halloween. I nám se tato tradice líbí, proto si pro nás tety připravily zážitkové dopoledne, při kterém jsme hráli různé strašidelné hry a plnili všemožné úkoly. Užili jsme si to náramně a nikdo z nás se nakonec ani moc nebál.

Pokud s námi chcete alespoň zprostředkovaně prožít události, o kterých jsme zde psali, navštivte, prosím, naši Fotogalerii.

Pozvánka

Mateřídouška v září 2019

Září tohoto roku je již minulostí, a tak je na místě se podívat a připomenout si, co všechno zajímavého se nám přihodilo. Devátý měsíc roku 2019 byl zejména ve znamení kultury. Nejprve jsme vyjeli do Karlových Varů do hotelu Thermal, abychom si užili představení plné tance ze všech koutů naší planety - akci „Svět tančí". Taktéž jsme hodně navštivovali kina - viděli jsme např. film „Psí domov" nebo „Hodinářův učeň". A radost nám také udělala divadelní pohádka „O chytré princezně".

K září již neodmyslitelně patří charitativní akce „Srdce slabším", kterou pro nás na Stříbrné pořádá nadační fond Ještěřice. Letos se akce konala již po sedmnácté a tak jako v předchozích letech byl výtěžek věnován našemu dennímu centru. Díky Ještěřicím jsme si tak odnesli krásných 25 tisíc Kč. Jsme vám velice vděční!

To ale nebylo zdaleka všechno, co jsme tento měsíc zažili. Ještě jsme např. vyrazili s naším prodejním stánkem na Hornickou pouť do Sokolova či jsme se školili. Jeden den jsme odcestovali do Německa, abychom se zúčastnili hudebního workshopu. A vrátili jsme se jako velice zdatní bubeníci. Neméně užitečný byl i workshop tzv. „Divadelní dílna", který nám zase pomohl s našimi hereckými dovednostmi. A zkrátka nepřišli ani naše vychovatelky a vychovatelé, kteří absolvovali školení kreativní tvorby, během kterého pilovali umění kaligrafie.

Pokud si chcete prohlédnout fotografie z výše popsaných akcí, neváhejte a zamiřte do naší Fotogalerie.

A zajímá-li vás, jaký byl poslední čtvrtrok (nejen) z pohledu klientů denního centra, prolistujte si náš časopis Porozumění, jehož nové číslo spatřilo světlo světa před pár dny - ZDE.

Ocenění od města Chodova

Odlehčovací služba

Od září 2019 jsme zaregistrovali novou službu, a to službu odlehčovací. Odlehčovací služba bývá nazývána také úlevovou či respitní péčí, jedná se o pobytovou službu pro klienty našich stacionářů. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické a aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služby je poskytnout pečující rodině našich klientů nezbytný odpočinek. Odlehčovací služba je poskytována v prostorách sokolovského stacionáře. Ceník služby naleznete na našich webových stránkách - ZDE.

Bazální stimulace

Bazální stimulace je uznávaný pedagogicko-psychologický koncept, podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti našich klientů. Tímto konceptem se zabýváme už mnoho let a nyní jsme dosáhli potřebné odborné úrovně pro získání certifikace, na což jsme náležitě pyšní. Jsme zároveň první sociální služba v našem kraji, která se může touto certifikací pochlubit.

Nové svozové vozidlo

Od letošního srpna naše denní centrum disponuje novým vozidlem. To bude sloužit zejména ke svozu klientů a je přizpůsobeno i pro transport invalidních vozíků.

Vůz se nám podařilo získat díky celé řadě štědrých sponzorů. Nejvýrazněji nám přispěli: město Sokolov, Karlovarský kraj, města Chodov, Ostrov a Nová Role, Rotary klub Karlovy Vary, firma Pelant - Doupovské uzeniny a Auto Eder KV. Všem velice děkujeme.

Více fotografií vozu najdete ZDE.

Pozvánka

Poděkování

Velice děkujeme organizátorům a všem účastníkům již 19. ročníku chodovské Maxištafety, který byl letos zaměřený právě na naši Mateřídoušku. Z každého běžci odkrouženého kola totiž putoval určitý finanční obnos ve prospěch našeho denního centra. Spolu s dobrovolným vstupným se nakonec finanční dar vyšplhal na krásných 8 935 Kč!

Zároveň bychom rádi poděkovali i chodovským nohejbalistům, kteří spolu se všemi dalšími účastníky letošního turnaje O pohár města Chodova taktéž finančně podpořili Mateřídoušku. Celkem se jim podařilo vybrat nádherných 9 931 Kč.

Velké díky všem!

Červen u nás v Mateřídoušce

Prázdniny jsou tu a můžeme vám říci, že letos se na pořádný odpočinek opravdu těšíme, protože první pololetí roku 2019 bylo skutečně přeplněné akcemi. Nejinak tomu bylo v měsíci červnu. Pojďme si v rychlosti připomenout několik nejvýznamnějších událostí tohoto měsíce.

Zhruba v polovině měsíce jsme odcestovali do Krušných hor, konkrétně na Boží Dar, abychom zde strávili celý týden v rámci našeho rekondičního pobytu. Letošním tématem byl integrovaný záchranný systém (IZS). Postupně jsme se tak seznámili s tím, jak fungují hasiči, policie a zdravotníci. Sice jsme se o jedotlivých složkách IZS dozvídali zejména formou různých her, ale i tak nám je už jasné, že to není vůbec lehká práce. O to více si všech teď vážíme!

Jen, co jsme se vrátili z Božího Daru, představili jsme se na Dni pro sociální služby v Chodově. A abychom všem návštěvníkům Dne předvedli, že umíme nejenom pěkně vystupovat, ale jsme machři i přes vyrábění všeho možného, měli jsme s sebou stánek s výrobky z našich dílen.

Když už se bavíme o dílnách a vytváření výrobků, nesmíme zapomenout ani na naši cestu do německého města Irchenrieth, kde máme naše kamarády, kteří ve svých dílnách taktéž vyrábí spoustu pěkného. Provedli nás svým zařízením, ukázali nám, jak to tam chodí a my jsme jim za odměnu předvedli naše hudební vystoupení.      

No a protože v červnu končí školní rok, došlo na konci měsíce na předávání ocenění. Trochu jsme byli napnutí, ale dopadlo to dobře… Nikdo nepropadl, naopak všichni jsme byli pochválení za to, jak se celý rok snažíme! 

Fotografie ze všech uvedených akcí naleznete v naší Fotogalerii.

Co nám přinesl květen roku 2019?

Pokud jsme vám v minulosti sdělovali, že ten či onen měsíc byl nabitý k prasknutí všemožnými akcemi, nebylo to téměř nic v porovnání s letošním květnem - program pátého měsíce roku 2019 se vskutku povedl. Pojďme tedy bez dlouhého otálení k pravidelnému souhrnu.

Napříč celým měsícem nás provázely drobnější události jako např. návštěva kina (film „Teroristka), divadla („O hrochovi" nebo loutky ve stacionáři) či beseda v knihovně („Bylo, nebylo" nebo „Co vyprávějí souhvězdí"). Pochopitelně jsem se účastnili i pravidelných každoměsíčních aktivit jako je plavání v bazénu v K. Varech, canisterapie či muzikoterapie. Ty už zkrátka do našeho programu neodmyslitelně patří. Kromě těchto drobnějších radostí na nás však v květnu čekala celá plejáda akcí, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.

Tou první, o které se zmíníme, byl charitativní koncert CrossFader na koupališti v Nové Roli pořádaný dýdžejskou trojicí Rolland, FeryBO a Scoop. Pánové si pro všechny přítomné hosty připravili sety k tanci a poslechu, aby podpořili Mateřídoušku v rámci veřejné sbírky. Děkujeme. A poděkování samozřejmě patří i všem ostatním přispěvatelům, kterým se k začátku června podařilo dát dohromady již neskutečných 427 tisíc Kč. Každému jednomu z vás jsem velice vděční!

Popojedeme. Tedy popojeli jsme - do Plzně na exkurzi do plzeňského pivovaru, abychom se zde dozvěděli mnoho zajímavého o historii i současnosti výroby piva. A co víc, mohli jsme i ochutnat, což vzhledem k teplému počasí doopravdy bodlo! Výlet jsme měli vyšperkovaný obědem v jedné z plzeňských restaurací. Zkrátka paráda.

Mnoho zajímavého jsme viděli i u nás doma, doslova za humny. Jednoho dne nás např. paní Bára z infocentra provedla po Karlových Varech a povědela nám něco o léčivých pramenech, lázních a tak. Sami na vlastní kůži jsme taktéž okusili onu léčivou moc zmiňovaných pramenů. Nebudeme vám lhát, reakce byly různorodé - někteří z nás si pochutnali, jiní moc ne. Ale jak se říká „tisíc lidí, tisíc chutí".

Určitě vás nepřekvapí, že i v květnu jsme si zasportovali. DDM Chodov pro nás totiž uspořádal sportovní den. V rámci mnoha disciplín jsme si tak prověřili naší fyzickou kondici a poměřili vzájemně síly. Soutěžení nás obecně dost baví. A ví to i naše tety vychovatelky či strejdové vychovatelé, kteří pro nás nachystali cestu do Vintířova, kde jsme si zasoupeřili při hraní bowlingu.

Samozřejmě došlo i na kulturu. Jednak jsme navštívili výchovný koncert ZUŠ. S panem řezbářem Danem jsme společně pokračovali na projektu „Noemova archa", v rámci kterého pomáháme s výrobou archy i vyřezáváním dřevěným zvířátek. Ale hlavně jsme zazpívali, zatančili a zarecitovali našim maminkám i dalším hostům u příležitosti Dne matek.

A ještě než se květen přehoupl do června, navštívili jsme dvakrát Boučí - jednou v rámci akce „Den dětí a koní", podruhé při ozdravném třídenním pobytu. Obě návštěvy byly prostě skvělé. Boučí je malinká obec, která je tak trochu schovaná v lesích mezi Chodovem a Sokolovem, a pro kterou je, jak určitě již tušíte, typický chov koní. To pro nás byla úžasná zkušenost, protože jsme koníky mohli nejen pozorovat či je hladit, ale taktéž jsme s péčí o ně mohli pomoct paní Zemanové, která nás na svém statku nechala zadarmo bydlet. Kdo by během našeho pobytu dorazil do Boučí, viděl by nás například kydat stáje, měnit vodu ve žlabech či stěhovat slámu. Byli jsme zkrátka poctiví statkáři! K tomu si přičtěte procházky po krásném okolí, opékání buřtů a spousty různých her a vyjde vám z toho pobyt, o kterém si budeme ještě hodně dlouho vyprávět!

Chcete vidět fotky z výše uvedených akcí? Nahlédněte do naší Fotogalerie.

Posezení ve stacionáři Sokolov

Pozvánka

Ze zápisníčku dubnové Mateřídoušky

Milý deníčku, v dubnu jsem zažila spoustu zajímavého. Hned z kraje měsíce jsem se se svými kamarády podívala na Matějskou pouť do Prahy. A víš co, deníčku? Tam ti bylo věcí! Na každém kroku kolotoče, houpačky, bourací autíčka, horská dráha, střelnice a dokonce i strašidelný hrad. Neskutečný zážitek bylo vystoupení Michala Davida nebo paní, která zpívala o tom, jak se pejskové koušou. Prostě senzace! Podobně skvělých chvilek přinesl duben hned několik. Jednou jsem se například podívala na divadelní představení o draku Yvarovi a jak ke štěstí přišel. Jindy jsem byla v kině na filmu „LOVEní" nebo na naučném koncertu o moderní populární hudbě konce století.

Ale abys věděl, deníčku, duben nebyl jen o samé zábavě. Přeci jen jsem měla i několik povinností, i když příjemných. Třeba jsem měla svůj vlastní velikonoční stánek na Staroměstském náměstí v Chodově, kde jsem se svými kamarády prodávala naše výrobky ze sociálně terapeutických dílen. Výrobky jsme prodávali i v rámci takzvaného Jarního jarmarku radosti, který se konal na 2. ZŠ v Sokolově. Nejen že se prodávalo, dokonce jsme ukazovali, jak se lijí mýdla nebo jsme malovali na obličeje všech zájemců, kteří se za námi přišli podívat. A jednoho dne jsem pozvala seniorky z novorolského klubu Seniorita, abych jim spolu se svými přáteli předvedla, jaká umělecká duše v nás dříme. Zkrátka, jak si můžeš všimnout, milý deníčku, podstatnou součástí života u nás je i vystupování a sebeprezentace.

Ale abys neměl pocit, deníčku, kamaráde, že snad těch povinností bylo více než té nefalšované pravé zábavy, asi ti povím ještě o dalších dubnových dobrodružstvích. Kupříkladu jsem se ještě během dubna podívala do solné jeskyně v Nejdku. A víš ty co? Úžasně jsem se zrelaxovala. To bylo nakonec docela i třeba, protože jsem před tím juchala kolem čarodějnické vatry. Neboj, dávala jsem pozor a do ohně se podívaly pouze špekáčky, které jsme si opekli. O čarodějnicích jsme si povídali i v knihovně při besedě. Inu, i teoretická příprava je důležitá. A to, milý deníčku, bude asi tak nějak v kostce vše, co jsem ti chtěla říct. I když vlastně ne, vydrž! Ještě jsme se byli podívat s kamarády v Karlových Varech na výstavě „Háčkovaný svět". A několikrát nás navštíli naši psí přátelé. Tak, myslím, že teď už je to doopravdy vše.

Ale kdepak, ta moje hlava děravá! Ještě na samotný závěr musím poděkovat všem lidem, kteří se mi snaží pomoci prostřednictvím veřejné sbírky. Za první měsíc od jejího zahájení se podařilo nastřádat neskutečných 323 tisíc Kč! Všem vám, kteří jste přispěli a to jakoukoliv částkou, z celého srdce děkuji.

Pokud si chcete prohlédnou svými vlastními okami nějaké ty fotosnímky z mých akcí, navštivte, prosím, Fotogalerii.

Tak, milý deníčku, teď už je to doopravdy vše. Zase za měsíc na počtenou.

Pozor, pozor, časopis Porozumění je zpět!

Vážení a milí přátelé Mateřídoušky a kvalitní četby, po téměř šestileté odmlce opět spatřilo světlo světa nové číslo kdysi tak oblíbeného časopisu Porozumění! Dávali jsme si pauzu a radili se s Múzou, ovšem od tohoto roku jsme zpět v plné síle. Zhruba každé tři měsíce se tak můžete těšit na články ze života u nás v Mateřídoušce - na zážitky, dojmy, fotografie, povídání o všem možném i nemožném... Nebudeme vás již více zdržovat. Příjemné počtení vám přeje redakční rada.

Odkaz na časopis je ZDE.

Veselé Velikonoce

Pozvánka

Detaily o události naleznete na Facebooku.

Jaro, hip, hip, hurá!

Se začátkem března se nám po zimních měsících opět konečně vrátily hřejivé sluneční paprsky. Ne že bychom snad byli přes zimu nějací bručouni, to v žádném případě! Ale nebudeme vám lhát, na jaro už jsme se doopravdy těšili. Ovšem nejen nadcházející období v nás vzbuzovalo upřímné nadšení. Zároveň jsme se nemohli dočkat, co si pro nás nachystala březnová Mateřídouška. Jako vždy, nebylo toho málo.

Pravidelně, vždy minimálně jedenkrát v měsíci, vyrážíme do Nejdku do solné jeskyně. Vím, že ještě před chvíli jsme si stýskali po teplíčku, ale i takové relaxování v chladné jeskyni má něco do sebe. Pochopitelně pokaždé jsme chránění před promrznutím a jinou nepohodou teplou dekou a pohodlným lehátkem. A vždy si dopřejeme nějaké to teplé občerstvení v kavárničce. Asi už chápete, proč takové návštěvy máme rádi. A super je, že se do solné dostanou i naši kamarádi, kteří jezdí na invalidním vozíku, takže o zážitek není ochuzen vůbec nikdo. V čem si taktéž libujeme, to je účast na všemožných besedách v knihovně. Je to vlastně taková kombinace zábavy a vzdělávání, což nás obojí dost baví. V březnu jsme se kupříkladu zúčastnili povídání o tom, že „Řemeslo má zlaté dno". Sice jsme zkraje nechápali, o jaké dno jde a proč je zlaté, ale paní knihovnice nás detailně poučila.

Když už jsme u toho učení se. Další akcí, kterou jsme v březnu absolvovali, byl řezbářský den zvaný „Noemova archa". Pan řezbář Dan nám ukázal, co všechno se dá vyrobit ze dřeva s těmi správnými řezbářskými nástroji, jako jsou různá dláta a jiné „hračky". Sami jsme se zapojili do výroby dřevěných zvířátek, která jsme si mohli vzít domů, případně je poslat na cestu zmíněnou archou... Nejen archa dokáže efektivně zdolávat vodní hladinu. I my samotní díky našim schopnostem, případně za pomocí drobných plaveckých doplňků, jako jsou rukávky či nafukovací kruh, vládneme divokým vodám. Ti, kdo naše stránky navštěvují pravidelně, jistě ví, že mluvíme o plavání v bazénu v KV aréně. Zkrátka a dobře, ani sportovní výkony nám nejsou cizí.

A že je to dobře, si říkáme každý rok, když zdoláváme tentokrát taneční parket na plesu Harmonie. Ten se letos opět konal v grandhotelu Ambassador v Karlových Varech a opět nás celým večerem provázel moderátor Petr Rychlý. S Péťou už se za všechny ty roky známe docela dobře, takže nepřekvapí, že jsme se spolu vyfotili a prohodili nějaké to slůvko. Aby si nás taky napamatoval, když s tím, jak se zvyšuje pořadové číslo plesu (letos to byl 26. ročník), rozšiřuje se i počet účastníků z řad Mateřídoušky. To do značné míry souvisí s tím, že máme od loňského roku o sokolovský stacionář navíc. Nebudeme lhát, čím víc nás do Mateřídoušky chodí, tím těžší je udržovat přehled o všech našich kamarádech. Abychom tak čas od času udržovali partu, schází se „Sokolováci" s „Chodováky". Během společně stráveného dopoledne se tak můžeme trochu blíže poznat a povyměňovat si zážitky a postřehy. Bezva!

Protože jsme světoví, nebo minimálně evropští, udržujeme i přeshraniční kontakt s partnerským zařízením v Irchenriethu u města Weiden. Buď za našimi německými kamarády jezdíme my, a nebo oni navštíví nás. To byl i případ letošního března, kdy výprava z Irchenriethu dorazila do našich chodovských dílen. V průběhu dne jsme si společně vyzkoušeli výrobu všeho možného a podle nadšených výrazů všech zúčastněných bylo vidět, že se vše vydařilo na jedničku.

Docela jsme se rozpovídali, co říkáte? A to jsme se ani slůvkem nezmínili např. o našich návštěvách divadla („Devatero pohádek" či „Fenomén Čapek" v KASS Chodov), o tom, jak se tety vychovatelky ze sokolovského stacionáře školily na téma „Rodinné klima" či posezení našich rodičů s paní psycholožkou Havlíčkovou. Prostě program doslova našlapaný. Dobrá, teď už to bylo opravdu vše. Hurá do prosluněných dubnových dní. Ale neodcházejte příliš daleko, zanedlouho se tu opět sejdeme!

Kdo nevěří, už tam běží! Kam...a proč? No přeci do naší Fotogalerie ověřit si, že jsme si nic z výše napsaného nevymysleli.

Únor 2019 u nás v Mateřídoušce

Sotva jsme se rozkoukali v novém roce, už máme za sebou další měsíc, pochopitelně také nabušený zážitky. Měsíc únor se tradičně nese ve znamení masopustního a karnevalového veselí. A nejinak tomu bylo i u nás.

Začali jsme účastí na besedě „Masopust“ v chodovské městské knihovně. Moc se nám líbila. Živě jsme diskutovali o masopustních zvycích, dobrém jídle a převlecích. Dozvěděli jsme se plno nových informací z historie tohoto svátku.

V půli měsíce jsme si tak jako každý měsíc zašpásovali s kulturou. Do chodovského stacionáře zavítali herci z našeho oblíbeného divadla „Letadlo“ a předvedli nám hru „Zima“. U jejich představení jsme se jako obvykle pořádně nasmáli. Ani mateřídouškovské dílny v kultuře nezaostávají, v únoru si nenechali ujít komediální zážitek z filmu „Jak se moří revizoři“, který shlédli v chodovském KASSu. Do KASSu jsme pak zamířili ještě jednou – byl tam pro nás přichystaný koncert „Rocková krabička“ a byl to tedy pořádný nářez!

Ovšem zdaleka největší událostí měsíce byl tradiční únorový karneval! Mateřídoušku ovládl rej masek. Některé z nich byly tak důmyslné, že jsme se navzájem skoro ani nepoznali. Tety si pro nás připravily rozličné soutěže a hry. Překvapil nás i kouzelník a také jeho pomocníci Bob a Bobek v obřím klobouku. Karnevalový den jsme završili nějakými těmi dobrůtkami a tanečním veselím. Bylo to zkrátka super!

Únor se taktéž nesl ve vzdělávacím duchu. Novému jsme se učili jednak my, když nás navštívila paní logopedka. Ale i naši rodiče měli možnost rozšířit si své obzory rozpravou s paní psycholožkou. Nejvytíženější však byli naši zaměstnanci. Pracovníci přímé péče se totiž zdokonalovali v terapeutické metodě snoezelen. Poté si prošli školením ohledně individuálního plánování. A aby toho nebylo málo, ještě jednu únorovou sobotu strávili pracovně. Tématem školení byl autismus a probíhalo s velkým odborníkem panem PhDr. Hynkem Jůnem Ph.D., který je mimo jiné zakladatelem a terapeutem Národního ústavu pro autismus (NAUTIS). Toto školení je pro náš tým obzvláště cenné, vzhledem k neuvěřitelné pracovní vytíženosti pana Jůna. Děkujeme všem zaměstnancům, že do své práce vkládají tolik nadšení a pomáhají nám tím dělat Mateřídoušku tím, čím je.

Pokud si chcete prohlédnout fotografie ze všech zmíěných akcí, zamiřte, prosím, do naší Fotogalerie.

Benefice pro Mateřídoušku

Rok 2019 je tu!

Není to zdaleka poprvé a určitě ani naposledy, kdy si opět říkáme - ten čas ale ukrutně letí! Než jsme se stihli pořádně rozkoukat v roce 2018, už tu máme 2019ku. Ale žádná smutná povzdechnutí nejsou na místě, protože nás i letos jistojistě čeká mnoho zajímavého a hlavně zábavného. Však nám to hned dokázal leden.Pokud bychom měli první měsíc nového roku nějak nazvat, neudělali bychom jistě chybu, kdybychom sáhli po slově „kulturní". Hned vám prozradím, co tím mám na mysli.

Začátkem ledna jsme se zapojili do Tříkrálové sbírky. Nachodili jsme se pěkných pár kilometrů po Sokolově a když jsme nakonec odevzdávali kasičku s vybranými dary, krásně cinkala a div že nepraskla, jak byla napěchovaná. I v tomto roce k nám do zařízení budou chodit naši medvědí kamarádi. Že vám něco uteklo a nevíte, o kom že to mluvíme? Pochopitelně myslíme chundelaté Leonbergery, psy, co se s medvědy bez obav mohou svou velikostí poměřovat. Ovšem ani trochu se jich nemusíme bát, vždyť jsou to takoví dobráci! Jejich páníček, pan Stránský, si je opravdu dobře vycvičil. A hlavně díky tomu na ně můžeme lehat, mazlit se s nimi, drbat je...prostě zmínění dobráci.

Svojí porci zážitků a nových poznatků si mohli užít i rodiče. Paní Mgr. Havlíčková si pro ně totiž připravila kurz arteterapie, terapeutickou metodu využívající výtvarnou tvorbu k podpoře zdraví, seberozvoje a růstu. A zkrátka nepřišli ani naši zaměstnanci stacionáře, kteří se zúčastnili víkendového školení tzv. preterapie. Jedná se o metodu, která je velkým přínosem v oblasti psychoterapie. Preterapie je založená na principu zrcadlení, což znamená, že terapeut pacientovi/klientovi zrcadlí to, co vnímá. Určitě je vám jasné, že se jedná o velice užitečný přístup.

V úvodu jsme se kasali, kolika všemožných kulturních akcí jsme se v lednu zúčastnili a zatím jsme jich mnoho nezmínili, viďte. Jak se říká, to nejlepší jsme si šetřili na konec našeho krátkého vyprávění. Jednou nám do stacionáře zavítalo loutkové divadlo, aby nám sehrálo „pimrplové divadlo". To jindy k nám na návštěvu přišly děti z mateřské školy a tentokrát jsme to byli my, kdo obstarával pro hosty zábavu. Předvedli jsme něco málo z naší hudební zásoby a dětem zazpívali. Podle všudypřítomných úsměvů si skromně dovolíme uzavřít, že se vystoupení opravdu povedlo. Kdo nás sleduje již nějakou dobu, tomu už je jasné, že si návštěvy kin či divadel velice užíváme. A kdo by během ledna zavítal do KASS Chodov na novoroční koncert pěveckého kvarteta Bohemia Voice, ten by měl k dispozici zcela jednoznačný důkaz v podobě našich rozzářených očí a širokých úsměvů. Naši přátelé z Bohemia Voice si pro nás letos opět připravili průřez vlastním repertoárem. A i tentokrát jejich vystoupení vyvolalo doslova taneční party pod pódiem. Zkrátka když se dobře bavíme, rádi u toho i tančíme...a nebojíme se to všem předvést!

Ve Fotogalerii na vás čekají fotografie ze všech výše popsaných akcí. Tak neváhejte a omrkněte je.

Archiv starších událostí

Chcete-li přečíst, co další se dělo v uplynulých letech, vstupte do Archivu událostí.